Temná a světlá stránka hrachového proteinu

19.11.2026 14:01

Hrachový protein se stal hitem. Vděčí za to rozmachu rostlinné stravy, vyvolanému velkou poptávkou po kvalitních zdrojích bílkovin i mimo živočišnou říši. Na trhu se objevil sójový protein, rýžový protein. Avšak jedničkou je hrachový protein nejen kvůli snadné dostupnosti a ceně. I tato jednička skrývá svou temnou stránku.

Zrod hvězdy

Není pochyb o tom, že hrachový protein se stal hvězdou posiloven. Na počátku je obyčejný sušený žlutý hrách, který vypadá docela obyčejně. Jeho proměna v jemný proteinový prášek začíná očištěním, oloupáním a jeho semletím na jemnou mouku.

Aby se z hrachové mouky stal čistý hrachový izolát s obsahem 80 až 85 % bílkovin, musí projít nejčastěji používanou metodou, takzvanou mokrou extrakcí. Mouka se rozmíchá ve vodním roztoku s upraveným pH. Bílkoviny se v něm rozpustí, zatímco těžký škrob a hrubá vláknina klesnou ke dnu a jsou odstraněny odstředěním. Vzniklá bílkovina se vysráží, promyje a pomocí horkého vzduchu přemění na prášek.

Může se rovnat syrovátkovému proteinu?

V posledních letech naznačovaly některé studie, že hrachový protein má stejný vliv na budování svalové hmoty jako syrovátkový protein. Obsahuje také stejné množství bílkovin. Má podobný obsah i poměr esenciálních aminokyselin. V jeho prospěch hovoří i lepší stravitelnost. Jelikož se jedná o izolovaný protein, nenadýmá. Na rozdíl od syrovátkového proteinu se pyšní hypoalergenními účinky.

Ukázalo se, že autoři těchto studií pracovali s nízkým počtem účastníků. Dalším limitem byla krátká doba výzkumu. Přehledová studie autorů Trommelen, Betz, Van Loon (2019) ukázala, že účinky hrachového proteinu na budování svalové hmoty jsou nižší než účinky syrovátkového proteinu.

Leucinový práh

Klíčovou aminokyselinou při budování svalů je leucin. Podmínkou je, že v jedné dávce proteinového prášku musí být obsaženo alespoň 2,5 g této aminokyseliny. Jedná se o minimální množství, které spouští proteosyntetické procesy a nazývá se leucinový práh. Jedna dávka hrachového proteinu tento práh nepřekročí.

Pro dosažení stejného efektu jako u syrovátky je nutné mírně navýšit velikost jedné dávky. Dalším řešením je kombinovat hrachový protein s rýžovým proteinem, čímž se zvýší obsah leucinu i methioninu, další esenciální aminokyseliny.

Přínosy hrachového proteinu

Hrachový protein si své místo hvězdy posiloven zaslouží. Jeho obsah i poměr esenciálních aminokyselin se blíží syrovátkovému proteinu. Pokud ho zkombinujete s rýžovým proteinem, zvýší se jeho obsah leucinu i methioninu, jeho účinek na budování svalové hmoty bude stejný jako u syrovátkového proteinu. Mezi další výhody hrachového proteinu patří:

  • Vysoký sytící efekt: Bílkoviny z hrachu se tráví pomaleji než syrovátka, díky tomu zasytí na delší dobu a udržují stabilní hladinu glukózy v krvi.
  • Lehká stravitelnost bez nadýmání: Hrachový protein je zbaven většiny vlákniny i antinutričních látek, jako jsou lektiny, fytáty, které způsobují nadýmání.
  • Hypoalergenní účinek: Jelikož neobsahuje nejběžnější potravinové alergeny, jako je například laktóza, lepek, je ideální volbou pro alergiky a lidi s potravinovými intolerancemi.

Jak je to se železem?

Na internetu si můžete přečíst, že hrachový protein je bohatým zdrojem železa. Jedna jeho odměrka pokryje zhruba jednu čtvrtinu doporučené denní dávky tohoto minerálu. Hrachový protein skutečně obsahuje vysoké množství železa. Jedná se však o nehemové železo, jehož biologická využitelnost je mnohem nižší než využitelnost hemového železa.

Využitelnost železa, obsaženého v hrachovém proteinu, lze zvýšit kombinací s vitamínem C, který přeměňuje nehemové železo do formy, kterou tělo umí snadno vstřebat. Vitamín C je totiž kyselina askorbová, která chemicky zredukuje trojmocné nehemové železo na dvojmocné železo, které snadněji projde střevní stěnou do krevního řečiště.

Chcete-li využít hrachový protein i jako zdroj železa, přidejte k němu některý z bohatých zdrojů vitamínu C, jako je citrusové ovoce, černý rybíz, maliny, jahody, kiwi.

Na co si dát pozor?

Hrachový protein má i svoji temnou stránku. Na rozdíl od chuťově neutrálního syrovátkového proteinu má zemitou chuť. Ve vodě se hůře rozpouští než syrovátkový protein. Jeho skutečná temná stránka v sobě skrývá:

  • Vyšší obsah sodíku: Při výrobě hrachového proteinu se používají sodné roztoky. Sodík zůstane ve výsledném produktu.                                 
  • Riziko obsahu těžkých kovů: Luštěniny mají přirozenou schopnost vstřebávat z půdy těžké kovy, jako je olovo nebo kadmium. Toto riziko naštěstí hrozí pouze u značek, které své výrobky pravidelně laboratorně netestují.

Hodí se nejen do šejkru

Hrachový protein můžete po tréninku rozmíchat vodou v šejkru. Počítejte s tím, že saje více tekutiny, proto použijte na jednu odměrku 300 až 400 ml vody nebo rostlinného mléka. Jinak vám vznikne hrachová kaše. Hodí se také do ovesné kaše, ovocného smoothie i jako přísada do proteinových palačinek a lívanců.